Loni v říjnu jsem se rozhodl, že měsíc nebudu pít kávu. A vydržel jsem. Nebudu zastírat, bylo to tvrdé. Kofein útočí ve všech možných podobách doslova na každém rohu. O co víc se mu bráníš, o to častěji na něj myslíš. Teprve nyní jsem našel odvahu zveřejnit své zápisky ze třetího dne měsíční kofeinové odstávky. To…
Autor: Lucian
Startér
Někdy v říjnu 2019 Jdu jako obvykle k Frantovi, dám klíček do zapalování, kontrolky se rozsvítí, otočím klíčkem do polohy „start“..! A nic. Jak to? Říkám si v duchu. Že bych tím klíčkem točil moc rychle? Nebo se v zapalování najednou objevila ještě čtvrtá poloha? Při startování si většinou v duchu přeříkávám: „Raz – dva – tři!“…
Kufr pro přítele
5.8.2019 Můj život se ustálil ve stereotypu: práce – práce. Tak to je skutečně zajímavý, a doufám, že jen prozatímní, výsledek myšlenky, že je třeba zrušit dichotomii: práce – volný čas! Zdá se, že jsem, jako již vícekrát, trochu přecenil své síly. Nevím, co jsem si myslel (asi nic…), ale přestavět holou dodávku na obytné…
Kde je moje kolo….?
Další ohlédnutí za letní přestavbou dodávky je na téma napínavých zážitků při výrobě postele. To vám bylo tak…. 29.7.2019 Minulý týden jsem toho v pracovních dnech na dodávce moc „nepodělal“. V pondělí okolo poledne mi do práce volá soused Štěpán, ať nejezdím „nahoru“ dodávkou. Náš nový soused si koupil hromadu kamení a žlutého písku a vše nechal…
Koberec
Přišel jsem na to, že překážkou veškerého pokroku stavebních prací na dodávce je absence koberce. Přece, dokud nebudu mít na podlaze koberec, nemohu vyrábět nábytek, který bude do podlahy připevněn! Musel bych potom okolo tohoto nábytku koberec složitě ořezávat a různé tvary z něj vyrábět, což by jistě bylo problematické a zdlouhavé. A tak, nadšen z toho,…
Jak jsem tesal lavičku, díl třetí: Roubenkáři sobě.
Je neděle, půl sedmé ráno, jsem stále na louce pod dubem, stále v dodávce, sedím na posteli, ale v mém výhledu do zbytku auta se cosi změnilo. Nebudu napínat. Stojí tam mnou ručně vyrobená lavička. Vešla se do auta úplně přesně. A navíc už jsem ji potřeboval. Když vlezu dovnitř, není nic přirozenějšího, než si na lavičku…
Ženatý jsem byl třikrát. Pokaždé šťastně.
28. října 2019 Když mě Katarína to pondělí odpoledne zavolala, ať přijdu do hospody, šel jsem bez váhání a bez rozpaků, těšil jsem se na lidi, které tam potkám. Hodil jsem přitom za hlavu urputnou důležitost toho, že jsem se před rokem rozhodl nepít alkohol a hospodám se od té doby vyhýbám. Prostě jej nebudu…
Jak jsem tesal lavičku, díl druhý: V Brlohu.
Snídaně v dodávce je poměrně chudá. Přípravu na cesty jsem po stránce proviantu podcenil. Ať už se podívám do špajzu, kde se nachází müsli, špagety, česnek, čaj a rýžové nudle, do „ledničky“, kde si poměrně v teple lebedí sýr a sádlo, či do šuplíku s nádobím, kde mám sice talíř a hrnec, dokonce jakési míchadlo, asi na vajíčka…
Rozměřovač obecný
3.7.2019 Tak si připadám. Už druhý večer jsem strávil chozením kolem auta a v autě s metrem. Kdybych se mohl natočit a pak se na sebe podívat, řekl bych, že jsem sám sebe navštívil v roli architekta. Měřím a měřím, metr přikládám na různá místa latě a laťky, tu kratší, tu delší, občas si něco napíšu. Pak dlouze…
Jak jsem tesal lavičku, díl první: Na louce pod dubem.
19.10.2019, Nová ves u Brloha Už potřetí v tomto roce jsem zavítal k Robertu Malému, do Nové vsi na jihu Čech, ráje tradičního tesařského řemesla. Naskládal (no dobře, tak spíš naházel) jsem si do dodávky spacáky a deky, v kuchyni jsem posbíral něco na zub a nádobí na vaření, sbalil jsem oblečení. Franta zabydlený věcmi najednou vypadal skutečně…